Obsah článku
- Proč je AML školení zákonnou povinností?
- Kdo musí AML školení absolvovat?
- Jak často musíte školení provádět?
- Co musí AML školení povinně obsahovat?
- Jak správně vést evidenci o školení?
- Jaká pokuta hrozí za nesplnění?
- Kdo může AML školení provést — musí to být odborník?
- E-learning vs. prezenční školení: co zákon povoluje?
Proč je AML školení zákonnou povinností?
Povinnost školit zaměstnance v oblasti předcházení praní špinavých peněz vyplývá přímo z § 23 zákona č. 253/2008 Sb. (AML zákon). Vztahuje se na všechny povinné osoby bez výjimky — tedy na realitní makléře, účetní, daňové poradce, advokáty, notáře i další subjekty vyjmenované v § 2 AML zákona.
Smyslem školení není jen splnění formální povinnosti. Proškolený zaměstnanec musí být schopen rozpoznat podezřelý obchod a vědět, jak postupovat — bez toho nelze plnit oznamovací povinnost vůči FAÚ ani řídit AML rizika v praxi. Školení je přitom jedním z klíčových zmírňujících opatření, která povinná osoba uplatňuje vůči inherentním rizikům praní špinavých peněz ve své činnosti.
Kdo musí AML školení absolvovat?
Okruh povinně školených osob vymezuje § 23 odst. 1 a 2 AML zákona. Školení se vztahuje na:
- zaměstnance povinné osoby, kteří se mohou při výkonu pracovní činnosti setkat s podezřelými obchody
- osoby jinak než v základním pracovněprávním vztahu — tedy spolupracovníky, OSVČ nebo subdodavatele, pokud se při své činnosti pro povinnou osobu mohou s podezřelými obchody setkat
Za to, že tyto osoby školení absolvují, odpovídá povinná osoba — nikoli sami zaměstnanci nebo spolupracovníci.
Pozor: Zákon neřeší jazykovou bariéru jako omluvitelný důvod. Dle MP FAÚ č. 6 musí být proškolen každý zaměstnanec, který se může setkat s podezřelým obchodem — bez ohledu na to, zda je cizinec nebo ne. Pokud takový zaměstnanec nemůže postupovat podle SVZ z důvodu jazykové bariéry, je to problém celého nastavení povinné osoby.
Jak často musíte školení provádět?
§ 23 odst. 1 AML zákona stanoví dvě samostatné povinnosti:
| Situace | Kdy školit |
|---|---|
| Stávající zaměstnanci | Nejméně jedenkrát v průběhu 12 kalendářních měsíců |
| Nový zaměstnanec / spolupracovník | Před zařazením na pracovní místo, kde se může setkat s podezřelými obchody |
Nový zaměstnanec nesmí danou pozici vykonávat samostatně dříve, než školení absolvuje. Pokud po celou dobu pracuje pod přímým dohledem jiného proškoleného kolegy, lze školení posunout — vždy ale před první samostatnou prací.
FAÚ v Metodickém pokynu č. 6 doporučuje zařadit školení i mimo zákonný roční cyklus v těchto situacích:
- při zavádění nových produktů, služeb nebo technologií nesoucích nová AML rizika
- při významné změně AML předpisů nebo vydání nových metodických pokynů FAÚ
Postupy pro provádění školení musí být součástí systému vnitřních zásad (SVZ) povinné osoby.
Školení jako součást vašeho AML systému — ne jako další úkol navíc
V AML PROOF je e-learningový kurz přímo zabudován do platformy. Zaměstnanec se přihlásí, projde kurzem, certifikát se vygeneruje automaticky a evidence se uloží k profilu vaší organizace. Při změně zákona se obsah aktualizuje — vy nemusíte dělat nic.
Co musí AML školení povinně obsahovat?
Obsah školení vymezuje § 23 odst. 3 AML zákona. Povinné témy jsou:
- Typologie a znaky podezřelých obchodů — jaké situace jsou signálem pro oznámení FAÚ.
- Požadavky povinné osoby pro identifikaci a kontrolu klienta — konkrétní interní postupy, nikoliv obecné informace.
- Postupy pro zjišťování rizikových faktorů klienta — jak hodnotit rizikovost v praxi.
- Postup při zjištění podezřelého obchodu — co udělat od momentu podezření po podání OPO.
Zákon dále výslovně ukládá obsah školení průběžně doplňovat a aktualizovat — statické školení z roku 2022, které nikdo od té doby neaktualizoval, zákonné povinnosti nesplňuje. Do obsahu je doporučeno zařadit aktuální znění SVZ a hodnocení rizik povinné osoby, aby zaměstnanci pracovali s živými interními postupy.
Jak správně vést evidenci o školení?
Podle § 23 odst. 4 AML zákona musí povinná osoba vést evidenci o účasti a obsahu školení, a to nejméně 5 let od jejich konání.
Evidence musí být při kontrole FAÚ okamžitě k dispozici. Přijatelné formy dokumentace jsou:
- elektronický záznam z e-learningu s datem a jménem účastníka
- originály prezenčních listin podepsané účastníky
- certifikáty o absolvování s datem a tématem
Evidence nemusí být fyzicky uložena na každé provozovně — stačí, že je dostupná centrálně a kontrolní orgán ji může kdykoli vyžádat.
Jaká pokuta hrozí za nesplnění?
Za nesplnění povinnosti zajistit školení zaměstnanců podle § 23 AML zákona se povinná osoba dopustí přestupku podle § 48 odst. 6 AML zákona. Sankce:
- základní sazba: pokuta do 5 000 000 Kč (§ 48 odst. 8 AML zákona)
- při závažném, opakovaném nebo soustavném porušení: až do 30 000 000 Kč, u finančních institucí až do 130 000 000 Kč nebo 10 % ročního obratu
Zároveň platí: neprovádění školení výrazně zvyšuje riziko, že zaměstnanci nerozpoznají podezřelý obchod. To přidává sekundární riziko — přestupek za nesplnění oznamovací povinnosti (§ 46 AML zákona, pokuta do 5 000 000 Kč). Obě sankce mohou nastat souběžně.
Kdo může AML školení provést — musí to být právník nebo specialista?
AML zákon odbornost lektora nijak nepředepisuje. Povinná osoba si může zajistit školení externě (advokátní kancelář, AML konzultant), interně (vlastní proškolený pracovník) nebo formou e-learningu. Zákon hodnotí výsledek — tedy zda zaměstnanci znají postupy potřebné k rozpoznání a nahlášení podezřelého obchodu — nikoli to, kdo školení vedl.
Klíčové požadavky, které musí být splněny bez ohledu na formu:
- obsah odpovídá § 23 odst. 3 AML zákona
- školení reflektuje aktuální SVZ a hodnocení rizik povinné osoby
- evidence účasti a obsahu je vedena nejméně 5 let
Praktická past externího školení: generická prezentace od advokáta, která neodráží vaše konkrétní procesy a SVZ, zákonné povinnosti splňuje jen formálně. FAÚ při dohledu posuzuje, zda zaměstnanci skutečně vědí, jak postupovat ve vaší organizaci — ne obecně.
E-learning vs. prezenční školení: co zákon povoluje a co funguje lépe v praxi?
Zákon formu školení nijak neomezuje. Prezenční, online i hybridní forma jsou všechny zákonné — rozhodující je obsah a evidence.
E-learning má v praxi tři zásadní výhody:
- Škálovatelnost: nový zaměstnanec projde kurzem v den nástupu, bez čekání na termín skupinového školení.
- Auditní stopa: systém automaticky zaznamenává kdo, kdy a co absolvoval — evidence pro FAÚ se tvoří sama.
- Aktuálnost obsahu: při změně zákona nebo SVZ se kurz aktualizuje centrálně, všichni pracují vždy s platnou verzí.
Prezenční školení naopak vyniká tam, kde potřebujete interaktivní diskusi o specifických případech z vaší praxe — například při onboardingu pověřené osoby (MLRO) nebo při zavedení nového typu obchodu s vyšším rizikem ML/TF.
Ideální kombinace pro většinu povinných osob z nefinančního sektoru: e-learning jako základ periodického ročního školení a vstupní proškolení nových zaměstnanců, prezenční workshop jednou za rok pro pověřenou osobu a vedení.
AML školení, evidence i kontrola klienta na jednom místě
Nepotřebujete tři různé nástroje. AML PROOF kombinuje školení zaměstnanců, identifikaci klientů, PEP screening i SVZ v jedné platformě — a vše je propojené.