Obsah článku
- Preč je AML školení zákonnou povinností?
- Kdo musí AML školení absolvovat?
- Jak často musíte školení vykonávať?
- Co musí AML školení povinně obsahovat?
- Jak správně vést evidenci o školení?
- Jaká pokuta hrozí za nesplnění?
- Kdo môže AML školení provést — musí to byť odborník?
- E-learning vs. prezenční školení: co zákon povoluje?
Preč je AML školení zákonnou povinností?
Povinnost školit zaměstnance v oblasti předcházení praní špinavých peněz vyplývá priamo z § 23 zákona č. 297/2008 Z.z. (AML zákon). Vztahuje sa na všetky povinné osoby bez výjimky — tedy na realitní makléře, účetní, daňové poradce, advokáty, notáře i další subjekty vyjmenované v § 2 AML zákona.
Smyslem školení není jen splnění formální povinnosti. Preškolený zaměstnanec musí byť schopen rozpoznat podezřelý obchod a vědět, jak postupovat — bez toho nelze plnit oznamovací povinnost vůči FIIT ani řídit AML riziká v praxi. Školení je přitom jedním z klíčových zmírňujících opatření, která povinná osoba uplatňuje vůči inherentním rizikům praní špinavých peněz vo své činnosti.
Kdo musí AML školení absolvovat?
Okruh povinně školených osôb vymezuje § 23 odst. 1 a 2 AML zákona. Školení sa vztahuje na:
- zaměstnance povinné osoby, kteří sa mohou pri výkonu pracovní činnosti setkat s podezřelými obchody
- osoby jinak niež v základním pracovněprávnam vztahu — tedy spolupracovníky, OSVČ alebo subdodavatele, ak sa pri své činnosti pre povinnou osobu mohou s podezřelými obchody setkat
Za to, že tyto osoby školení absolvují, odpovídá povinná osoba — nikoli sami zaměstnanci alebo spolupracovníci.
Pozor: Zákon nieřeší jazykovou bariéru jako omluvitelný důvod. Podľa MP FIIT č. 6 musí byť preškolen každý zaměstnanec, který sa môže setkat s podezřelým obchodem — bez ohledu na to, zda je cizinec alebo nie. Ak takový zaměstnanec nemôže postupovat podľa PVC z důvodu jazykové bariéry, je to problém celého nastavení povinné osoby.
Jak často musíte školení vykonávať?
§ 23 odst. 1 AML zákona stanoví dvě samostatné povinnosti:
| Situace | Kdy školit |
|---|---|
| Stávající zaměstnanci | Nejméně jedenkrát v průběhu 12 kalendářních mesiaců |
| Nový zaměstnanec / spolupracovník | Pred zařazením na pracovní místo, kde sa môže setkat s podezřelými obchody |
Nový zaměstnanec nesmí danou pozici vykonávat samostatně dřívo, niež školení absolvuje. Ak po celou dobu pracuje pod přímým dohledem jiného preškoleného kolegy, lze školení posunout — vždy ale pred první samostatnou prací.
FIIT v Metodickém pokynu č. 6 doporučuje zařadit školení i mimo zákonný roční cyklus v týchto situacích:
- pri zavádění nových produktů, služeb alebo technologií nesoucích nová AML riziká
- pri významné změně AML předpisů alebo vydání nových metodických pokynů FIIT
Postupy pre provádění školení musí byť součástí programu vlastnej činnosti (PVC) povinné osoby.
Školení jako součást vašeho AML systému — nie jako další úkol navíc
V AML PROOF je e-learningový kurz priamo zabudován do platformy. Zaměstnanec sa přihlásí, projde kurzem, certifikát sa vygeneruje automaticky a evidence sa uloží k profilu vaší organizace. Pri změně zákona sa obsah aktualizuje — vy nemusíte dělat nic.
Co musí AML školení povinně obsahovat?
Obsah školení vymezuje § 23 odst. 3 AML zákona. Povinné témy sú:
- Typologie a znaky podezřelých obchodů — jaké situace sú signálem pre oznámení FIIT.
- Požiadavky povinné osoby pre identifikáciu a due diligence klienta — konkrétní interní postupy, nikoliv obecné informácie.
- Postupy pre zjišťování rizikových faktorů klienta — jak hodnotiť rizikovost v praxi.
- Postup pri zjištění podezřelého obchodu — co udělat od momentu podezření po podání NBO.
Zákon dále výslovně ukládá obsah školení průběžně doplňovat a aktualizovat — statické školení z roku 2022, které nikdo od té doby neaktualizoval, zákonné povinnosti nesplňuje. Do obsahu je doporučeno zařadit aktuální znění PVC a hodnocení rizik povinné osoby, aby zaměstnanci pracovali s živými interními postupy.
Jak správně vést evidenci o školení?
Podľa § 23 odst. 4 AML zákona musí povinná osoba vést evidenci o účasti a obsahu školení, a to nejméně 5 let od jejich konání.
Evidence musí byť pri kontrole FIIT okamžitě k dispozici. Přijatelné formy dokumentácia sú:
- elektronický záznam z e-learningu s datem a jménem účastníka
- originály prezenčních listin podepsané účastníky
- certifikáty o absolvování s datem a tématem
Evidence nemusí byť fyzicky uložena na každé provozovně — stačí, že je dostupná centrálně a kontrolní orgán ji môže kdykoli vyžádat.
Jaká pokuta hrozí za nesplnění?
Za nesplnění povinnosti zajistit školení zaměstnanců podľa § 23 AML zákona sa povinná osoba dopustí přestupku podľa § 48 odst. 6 AML zákona. Sankcie:
- základní sazba: pokuta do 5 000 000 Kč (§ 48 odst. 8 AML zákona)
- pri závažném, opakovaném alebo soustavném porušení: až do 30 000 000 Kč, u finančních institucí až do 130 000 000 Kč alebo 10 % ročního obratu
Zároveň platí: neprovádění školení výrazně zvyšuje riziko, že zaměstnanci nerozpoznají podezřelý obchod. To přidává sekundární riziko — přestupek za nesplnění oznamovací povinnosti (§ 46 AML zákona, pokuta do 5 000 000 Kč). Obě sankcie mohou nastat souběžně.
Kdo môže AML školení provést — musí to byť právnak alebo specialista?
AML zákon odbornost lektora nijak nepředepisuje. Povinná osoba si môže zajistit školení externě (advokátní kancelář, AML konzultant), interně (vlastní preškolený pracovník) alebo formou e-learningu. Zákon hodnotí výsledek — tedy zda zaměstnanci znají postupy potřebné k rozpoznání a nahlášení podezřelého obchodu — nikoli to, kdo školení vedl.
Klíčové požiadavky, které musí byť splněny bez ohledu na formu:
- obsah odpovídá § 23 odst. 3 AML zákona
- školení reflektuje aktuální PVC a hodnocení rizik povinné osoby
- evidence účasti a obsahu je vedena nejméně 5 let
Praktická past externího školení: generická prezentace od advokáta, která neodráží vaše konkrétní procesy a PVC, zákonné povinnosti splňuje jen formálně. FIIT pri dohledu posuzuje, zda zaměstnanci skutečně vědí, jak postupovat vo vaší organizaci — nie obecně.
E-learning vs. prezenční školení: co zákon povoluje a co funguje lépe v praxi?
Zákon formu školení nijak neomezuje. Prezenční, online i hybridní forma sú všetky zákonné — rozhodující je obsah a evidence.
E-learning má v praxi tři zásadní výhody:
- Škálovatelnost: nový zaměstnanec projde kurzem v deň nástupu, bez čekání na termín skupinového školení.
- Auditní stopa: systém automaticky zaznamenává kdo, kdy a co absolvoval — evidence pre FIIT sa tvoří sama.
- Aktuálnost obsahu: pri změně zákona alebo PVC sa kurz aktualizuje centrálně, všichni pracují vždy s platnou verzí.
Prezenční školení naopak vyniká tam, kde potřebujete interaktivní diskusi o specifických případech z vaší praxe — například pri onboardingu určenej osoby (MLRO) alebo pri zavedení nového typu obchodu s vyšším rizikem ML/TF.
Ideální kombinace pre většinu povinných osôb z nefinančního sektoru: e-learning jako základ periodického ročního školení a vstupní preškolení nových zaměstnanců, prezenční workshop jednou za rok pre určenú osobu a vedení.
AML školení, evidence i due diligence klienta na jednom místě
Nepotřebujete tři různé nástroje. AML PROOF kombinuje školení zaměstnanců, identifikáciu klientů, PEP screening i PVC v jedné platformě — a všetko je propojené.